s důrazem na gramatiku
Které předložky se pojí s každým z pádů
Bez předložky se asi nedá sdělit žádnou myšlenku. Základních předložek není mnoho a slouží jako dobré vodítko pro určení pádu podstatného jména, které za předložkou následuje.
S 1. a 5. pádem se předložky samozřejmě nepoužívají. Jejich použití s ostatními pády vypadá následovně.
Typické předložky pro jednotlivé pády
| 2. pád (genitiv) | od, do, z, bez, u, kromě, vedle, místo, kolem, podle, během za |
| 3. pád (dativ) | k, naproti, kvůli, díky, vůči |
| 4. pád (akuzativ) | pro, mimo, přes, skrz o, na, v, po před, nad, pod, mezi za |
| 6. pád (lokál) | při o, na, v, po |
| 7. pád (instrumentál) | s před, nad, pod, mezi za |
Předložky uvedené černou barvou se pojí jenom s jedním pádem. Naučte se je a už nikdy ten správný pád hádat nebudete muset.
Předložky uvedené jinou než černou barvou se pojí s dvěma, případně třemi, pády. Není však situace tak složitá.
Oranžová skupina: o, na, v, po
Předložky o, na, v, po se hlavně používají s 6. pádem. Při vazbě s tímto pádem vyjadřuje předložka o předmět nebo téma, o kterém mluvíme, povídáme, diskutujeme a podobně:
| Mluvili jsme o plánech na léto. |
| Vláda rozhodovala o rozpočtu na příští rok. |
Předložky na a v slouží pro určení místa, kde se někdo nebo něco nachází:
| Květiny rostou na balkoně. |
| Jana je v pokoji. |
S pomocí předložky po popisujeme časovou návaznost událostí:
| Po obědě jsem si šel lehnout. |
| Po práci jdeme s kamarády na pivo. |
Kromě toho předložky v a o slouží k popsání časového umístění událostí:
| V neděli mám volno. |
| Sejdeme se o víkendu. |
Jak vidíme z tabulky, kromě 6. pádu používají se předložky o, na, v, po také s 4. pádem. Při vazbě s tímto pádem předložka na vyjadřuje rovněž místo. Mluvíme v tomto případě však ne kde se někdo nebo něco nachází, ale kam se někdo nebo něco přemisťuje nebo směruje:
| kde? – 6. pád | kam? – 4. pád |
| Jsem na záchodě. | Jdu na záchod. |
| Kocour sedí na střeše. | Kocour leze na střechu. |
Kromě toho se na používá s 4. pádem s některými slovesy (například čekat, ptát se a dívat se), kdy je děj směrován přímo na nějaký předmět nebo člověka:
| Dlouho jsme čekali na autobus. |
| Než si něco objednám, zeptám se na cenu. |
| Rád se podívám na tento film. |
Sloveso dívat se se používá i s 2. pádem, když za ním jde předložka do. Je v tom jednoduchá logika. Když s nějakým místem používáme předložku na, když v tomto místě jsme, tak když se do toho místa směrujeme, předložka na zůstává, ale pád se mění z 6. na 4. Tuto situaci jsme právě rozebrali výše.
Ale když s nějakým místem používáme předložku v, když v tomto místě jsme, tak když se do toho místa směrujeme, v se mění na do. A je to právě ten případ, když po dívat se použijeme do a tudíž 2. pád:
| kde? – 6. pád | kam? (na co?) – 4. pád | kam? (do čeho?) – 2. pád |
| Pták je na stromě. | Dívám se na strom. | |
| Ryba je ve vodě. | Dívám se do vody. |
Předložka o se s 4. pádem používá s dost velkým počtem sloves, například: starat se o, prosit o, pokusit se o, žádat o, přijít o, zajímat se o, hádat se o, opřít se o. Příklady vět s těmito slovesy najdete v dalším postřehu.
Předložky v a po se s 4. pádem používají jen okrajově, s málem konkrétních sloves nebo ve specifických významech:
| Věříte v lásku na první pohled? |
| Dům stál po léta bez využití. |
Modrá skupina: před, nad, pod, mezi + za
Předložky před, nad, pod, mezi a za se chovají podobně předložkám z oranžové skupiny. Při vazbě se 7. pádem vyjadřují fyzickou nebo časovou polohu. Při vazbě s 4. pádem vyjadřují situaci, kdy se k určité poloze přemisťujeme nebo směrujeme:
| kde? – 7. pád | kam? – 4. pád |
| Stáli před vstupem a čekali. | Šli před vstup, aby tam počkali. |
| Za řekou začíná les. | Nevěděli jsme, jak se dostat za řeku. |
| Nad městem visí vrtulník. | Vrtulník vyletěl vysoko nad město. |
| Pes leží pod stolem. | Pes zalezl pod stůl. |
| Mezi větvemi je vidět obloha. | Díval jsem se mezi větve a viděl jsem oblohu. |
| kdy? – 7. pád | |
| Přestěhovala jsem se do nového bytu před měsícem. |
Na rozdíl od předložky před, předložka za, když mluvíme o časovém úseku, se používá s 4. pádem:
| Vrátím se za chvíli. |
| Za týden se ozvu. |
Zelená skupina: za
O rozdílu v použití předložky za se 7. a 4. pádem při určení místa a času jsme mluvili výše. Používá se však ještě s 2. pádem, a to jen v jednom významu, během:
| Stihneme dokončit práci ještě za světla. |
| Telefonovat za jízdy je nebezpečné. |
| Pracovali za slunce i za deště. |
Tento popis použití předložek s jednotlivými pády není vyčerpávající. Některá slovesa využívají předložek i v jiném významu, než je uvedeno tady. Nicméně obecně platí, že po černých předložkách vždy jde jeden určitý pád a pro barevné předložky si potřebujeme zvolit jen jeden ze dvou nebo tří uvedených pádů. Ale přitom i v složitějších vazbách sloves s předložkami se nepoužije žádný jiný pád, než jeden z pádů uvedených pro danou předložku.
Teď pojďme upevnit právě získané znalosti. Napište 5 až 10 vět s těmito slovy a pošlete mi je na kontrolu:
Čtěte dál:
- Naučte se slova s hláskovou změnou ů na o (a také í na ě)
- Kdo všechno spadá do mužského životného rodu
- Slova s nepravidelnou formou množného čísla
- Která slovesa se používají s každým z pádů
- Shoda mezi 2. pádem jednotného a 1. pádem množného čísla